sobota 19. listopadu 2016

Ne/hezký podzim




H. Murakami - O čem mluvím, když mluvím o běhání

"Myšlenky, které se mi při běhání líhnou v hlavě, se podobají mrakům na obloze. Mrakům nejrůznějších tvarů a velikostí. Přicházejí a pak táhnou dál. Obloha ale zůstává pořád stejná. Mraky jsou na ní pouhými hosty. Procházejí skrz ni a pak mizí. A zůstává jenom nebe. Obloha. Cosi, co existuje a neexistuje zároveň. Cosi, co zároveň je substancí a současně jí není. A nám nezbývá, než abychom způsob bytí takové neurčité schránky přijali tak jak je a porovnali se s ním."




Za fotky moc děkuji Monči Z.!







Žádné komentáře

Okomentovat

© TEREZA KULICH | All rights reserved.
BLOG TEMPLATE HANDCRAFTED BY pipdig