Není to nic, co by mi trhalo žíly. Ovšem není to také nic, co bych dokázala přehlížet. Češi neumí česky a neumí pravopis! Všichni jsme lidi a chybujeme. Poznáte, kdo má češtinu v malíku a nějakou tu drobnou chybu v textu mu odpustíte, když vidíte, že devadesát procent textu má hlavu a patu, používá správně interpunkci a umí i/y.
Nejsem zas tak stará, ale od dob, co jsem chodívala na základní školu já, se toho dost změnilo. Změnil se především reálný svět a přesunul se do kyberprostoru. Vše máme elektronicky, vše je jednodušší, přehlednější a dohledatelnější. Přístup k informacím je snazší a i já za to dennodenně děkuji Vesmíru. Co se však vytrácí, je vlastní projev. Neumíme se vyjadřovat, říct svůj názor, vyjmenovat ke slovu jeho další 3synonyma, neumíme psát...
Nejsem zas tak stará, ale od dob, co jsem chodívala na základní školu já, se toho dost změnilo. Změnil se především reálný svět a přesunul se do kyberprostoru. Vše máme elektronicky, vše je jednodušší, přehlednější a dohledatelnější. Přístup k informacím je snazší a i já za to dennodenně děkuji Vesmíru. Co se však vytrácí, je vlastní projev. Neumíme se vyjadřovat, říct svůj názor, vyjmenovat ke slovu jeho další 3synonyma, neumíme psát...
Když čtu jakoukoliv úřední či jinou oficiální zprávu a najdu v ní hrubky, bolí mě oči. Drobné chyby asi ještě zkousneme (ony se stejně 7.pády množných čísel a mě/mně blbě pamatují). Ještě víc mi ale leží v žaludku, že lidé nečtou knihy. Prostě nečtou. Není se čemu divit, že neumíme mluvit, neovládáme rétoriku a neumíme se vyjádřit psanou formou. Hrozně bych si přála, aby lidé více četli. Aby se více rozvíjeli. Abych i já více četla.
A aby korektoři byli zavalení prací.
Žádné komentáře
Okomentovat